Zkazky ze života studenta J. H., 26. 10. 2010
Ti, kteří sledují i můj druhý, parkourový, blog, vědí, že momentálně studuji na Fakultě sportovních studií v Brně. A těchto studií se týká i dnešní zkazka.
Nuže, dnes ráno jsem byl na imatrikulaci na FSpS. Vzpomínám si, že když jsem byl na imatrikulaci na FSS, připadalo mi to jako zajímavý začátek studia. Tentokrát tomu bylo jinak, pocit jsem měl úplně opačný – totiž že jde o téměř nesmyslnou záležitost. Jistě, potrpím si na tradice a správné vystupování, ale… Každopádně, tohle není úplně ústředním tématem.
Moc dobře jsem si vědom důvodu, proč nenosím pánský společenský oděv, takzvaný oblek. Muž, který nosí oblek, ho musí umět nosit – je-li to oblek černý, musí ho nosit vznešeně, oblek pruhovaný by asi měl nosit se stylem, ti v oblecích světlých barev jsou tradičně živější a volnější, v rámci společenské slušnosti. V mé skříni je zatím, bohužel, jen oblek černý (v plánu mám i oblek barevný, pravděpodobně zelený á la Barney Stinson, ale Katka kdysi navrhla oblek růžový a je pravda, že správná růžová by se taky vyjímala :)) a já o sobě rozhodně nemůžu říct, že bych do něj měl dost vznešenou postavu ani dost vznešené vystupování. Takže se v obleku vždycky cítím tak trochu odcizeně, jako ještě větší herec, než ve skutečnosti obvykle jsem (a mnohem horší než obvykle). Ale, co je horší, musím nosit i ty děsivé boty.
Už mé první boty, které jsem nosil ještě v tanečních, byly špatné. Na tanec byly v pořádku, ale na chůzi… nu, po pár stech metrech si nohy začaly stěžovat (i když si vzpomínám, že jsem v nich jednou běžel přes zamrzlý Moravák a přeskakoval jsem v nich zábradlí a šlo to). A od nich to šlo z kopce až k těm dnešním. Ty moje dnešní botky mi totiž během půl hodiny chůze (a, konec konců, i tance, ovšem to je aktivita, ke které jsem se už dlouho nedostal) rozederou kůži na achilovkách natolik, že se většinou vracím s krvavými ponožkami. No bolest opravdu úžasná a netypická. Nebýt to proti dekóru, asi bych se v šalině na cestě domů zul a zbytek cesty došel, i přes chladné počasí, bos. Ale neudělal jsem to. Vytrpěl jsem si svou druhou, tentokrát ne příliš zajímavou, i když světlými momenty naplněnou, imatrikulaci, od začátku až do konce.
Doufám, že ne, ale kdo ví, zda-li to nebude nějaké znamení….
P.S. věděli jste, že FSpS má proděkana pro strategii? Že by snad, v případě ohrožení, tento velel soukromé armádě Fakulty sportovních studií MU?