Nedělní chvilka poezie – Zpověď kajícníka

S osmou Nedělní chvilkou poezie zůstáváme mimo pásmo Odstíny, které je dosud nejvíce zastoupeno. Podíváme se na báseň Zpověď kajícníka. I přes název se v ní nikdo nekaje. Proč se tak jmenuje, když se v ní nikdo nekaje? Přečtěte si ji, pak možná pochopíte…

Zpověď kajícníka

Neviditelné otisky
na zdech města
hovoří o mém já
vypráví minulost
mou minulost
každého minulost
a škádlí otázkou
zdali se změní
nebo zůstanou stejní
věrní či nevěrní
myšlenkám, osudu, důvěře, plánům… snům
zestárnout
nechceme
zestárnout
musíme
naše sny v otiscích zůstanou.
Pro smutné pohledy
provinilých dnešních já.

Jan “Joanis” Haluza alias Johnas Branch (6/2010)



Zanechat vzkaz