Cit
Báseň Cit vznikla nakonec nejspíš díky takzvané AfterParty II., tedy druhé rozlučkové oslavě mé bývalé třídy na gymnáziu (bez ní by možná vznikla a možná ne, ale to nelze zjistit). Chtěl bych ji věnovat jedné nejmenované osobě, dívce, která se mi zdá záhadná, protože vše, co si o ní myslím, je chybné, kterou obdivuji a kterou mám velmi, velmi rád.
Díky patří Vitosovi za jeho přínos jediného slova, bez kterého by ovšem celá báseň byla o mnoho chudší.
Je to divné, z úst básníka,
který se slovy si hraje,
který slova hýčká,
který slova tvoří, upravuje,
který slova hledá, nalézá,
slyšet,
že jednou, aspoň jednou,
by byl raději předal přímo své pocity,
než se je snažil sdělit tíž,
slovy…
Johnas Branch (6/2007)
Niwetka says:
hmm…a které že to slovo je od Vitose?
12/06/2007 at 15:54
Johnas says:
Na to si musíš přijít sama, nebo ho ukecat, aby ti to řekl 😉
12/06/2007 at 18:00
Machi says:
Ze by to bylo slovo “básník”? To je jen takovej můj tip.
17/06/2007 at 15:25