PK
Co je parkour
V následujícím textu se pomocí kompilace svých předchozích příspěvků do fóra parkour.cz pokusím shrnout několik základních pojmů, které definují parkour stejně jako traceura samotného. Mnohým bude celý text velmi povědomý, mnohým se bude zdát zbytečný, ale i já sám si občas rád přečtu takové základní shrnutí toho, co vlastně dělám (a proč).
Samozřejmě se nechci pokoušet o DEFINICI parkouru jako takovou. Ne, že bych úplně souhlasil s Chrisem “Blane” Rowatem, ale… V parkouru lze najít několik spojujících prvků, které jsou pro všechny stejné, ale každý tyto věci bereme a užíváme v jiném prostředí – ve svém prostředí. Takže na následujících řádcích není (a ani nechci, aby byla) úplná definice, ale pouze výčet toho, co je pro parkour, podle mého názoru, podstatné.
Všechno, co je v tomto textu, je parkour. Ne všechno, co je parkour, je v tomto textu. Nejsem totiž bezedná studnice parkourových moudrostí, stále a každý den se učím něco nového a přispívám tak ke svému vnímání světa (a tím pádem i parkouru). Především je ale parkour v mnohém řečí těla, kterou lze do řeči slov přeložit jen velmi těžko…
Celý článek »
Techniky
Taky jsem si prošel obdobím, kdy jsem se podle videí učil přeskakovat překážky, zkoušel jsem lazy vault, dash vault, striktně jsem odděloval monkey a kong… Nemůžu říct, že bych to období měl za sebou, možná to ani nejde, protože člověk musí vždycky definovat, vždycky se pohybovat v nějakém slovníku… Ale parkour je pohyb, a co kdyby i ten slovník byl pohyb? Samozřejmě, nedal by se sdělit jinak, než videem, a i tak špatně, ale…
Jména v parkouru i jinde
Parkouru se věnuji od roku 2005, po tři roky (2005-2008) jsem byl členem skupiny, kterou jsem spoluzakládal, skupiny 1Bcrew. I to mi dává jisté podněty k následujícímu zamyšlení.
Nejednou za dobu, co parkour sleduji a provozuji, jsem se setkal s fenoménem, který pro sebe označuji jako “předjmenování.” Abych to vysvětlil, jedná se o jakousi vnitřní touhou každého, kdo začíná s parkourem, mít parkourovou přezdívku, pokud možno jinou, než jak mu říkají kamarádi normálně, a také pokud možno co nejdrsnější, aby to dobře znělo.