Nedělní chvilka poezie
Nedělní chvilka poezie – Po dešti, ve městě
V desáté Nedělní chvilce poezie se podíváme na přebásněnou verzi jednoho hudebního (hip-hopového) textu, který jsem kdysi napsal. S ohledem na počasí venku není možná úplně ideální, protože je charakterem spíše letní. Nakonec může ale být takovou malou připomínkou toho, co je pryč a co se zase za nějakou dobu vrátí.
Speciálně ji pak věnuji Seleně, která v pátek oslavila narozeniny, ale protože vždycky tvrdila, že narozeniny neslaví, je toto jediná forma blahopřání, kterou si můžu dovolit, aniž by mě usmažila pohledem… To protože jsem si docela jistý, že můj blog nečte.
Desátá nedělní chvilka poezie, vzpomínka na léto, báseň Po dešti, ve městě.
Celý článek »
Nedělní chvilka poezie – Ráno nad městem
Deváté pokračování Nedělní chvilky poezie je předem vzdaným pokusem o vystižení toho jedinečného momentu, kdy se díváte z výšky na východ slunce nad střechami města. Jde o chvíli, kterou slova nemohou vystihnout, takže se o to ani nepokouším. Zato jsem z místa, kde jsem stál, mohl vstřebat atmosféru, která se vznáší kolem časného rána. Tak vzniklo Ráno nad městem.
Celý článek »
Nedělní chvilka poezie – Měsíc ze sýra
V sedmé Nedělní chvilce poezie si dovolím představit báseň, o které sám dost dobře nevím, proč jsem ji psal. Mám takové tušení, že to mělo něco společného se zatměním Slunce, které v té době ale u nás neprobíhalo. Nebo možná s jedním dílem Isaaca Asimova, na které jsem si vzpomněl, ale které jsem četl už před mnoha lety. Každopádně spolu s jinou básní, kterou mám na stejném listu papíru a která vznikla o měsíc dříve, tvoří zajímavou dvojici šílenosti, pohled na nesmyslnost kolem nás. Sedmá Nedělní chvilka poezie a báseň Měsíc ze sýra.
Celý článek »
Nedělní chvilka poezie – Oči
Šestou nedělní chvilkou poezie se vrátím ke sbírce Odstíny. Báseň Oči částečně navazuje na Stín na tisíc způsobů, totiž tím, že ukazuje, jak různé drobnosti mění naše vnímání věcí. Prostě záleží na tom, jakýma očima se na svět díváte. Toto vidím svýma očima já…
Celý článek »
Nedělní chvilka poezie – Óda na ulici
Pátým pokračováním Nedělní chvilky poezie si dovolím porušit zaběhnutý pořádek. Tentokrát si totiž nepřečtete starší báseň z mé tvorby, nebude zveřejněna báseň z pásma Odstíny… bude to naprostá novinka, kterou jsem napsal v úterý odpoledne pro Vrbu – kamarádku, která si tu přezdívku zaslouží, protože mě vždycky vyslechla, když jsem se potřeboval vykecat, a co víc, narozdíl od vrby z onoho známého mýtu je schopná udržet ta největší tajemství (díky čemuž jsme ostatně byli svědky velmi zajímavého příběhu s několika opravdu zábavnými momenty).
Každopádně, napsala mi odkudsi z Británie, kam, pokud se pamatuji dobře, odjela s přítelem na rok studovat. A i když se říká, že v cizině je tráva vždycky zelenější, člověk si vždycky dřív nebo později uvědomí, že doma je doma. Možná z toho důvodu, z kontextu našeho instant-messaging rozhovoru, vzešla báseň, kterou jsem neupravoval, nevylepšoval, neladil a nepiloval. Prostě jsem ji bez přemýšlení, naprosto spontánně, napsal a nechal ji tak, jak je (a poslal ji Vrbě, samozřejmě, protože právě v rámci toho rozhovoru báseň vznikla; v rámci rozhovoru, a tak trochu v rámci podzimu, který se rychle blíží). Není dokonalá, ale jejím obsahem je právě to, čeho si člověk většinou málo váží, dokud není někde daleko za horami., Jejím obsahem je domov.
Nedělní chvilka poezie – Coup de Grace
Ve čtvrtém pokračování Nedělní chvilky poezie uvádím další báseň zařazenou do pásma Odstíny. Coup de Grace se od dříve zveřejněných básní z pásma liší svým mnohem citovějším obsahem.
Celý článek »
Nedělní chvilka poezie – Ve věži z mraků
Třetí báseň nedělní chvilky poezie z pásma Odstíny. Ve věži z mraků je další noční báseň, vycházející z atmosféry noci ve městě…
Celý článek »
Nedělní chvilka poezie – Stín na tisíc způsobů
Druhá báseň nedělní chvilky poezie patří opět do pásma Odstíny. Stín na tisíc způsobů je starší báseň, odezva na rané léto a hříčka s tím, čím vším stín může být a jak si ho můžeme představovat…
Celý článek »
Nedělní chvilka poezie – Veršotepec
Už nějakou dobu mám v záloze nové pásmo, a protože na blogu momentálně není moc novinek, rozhodl jsem se začít tyto básně postupně zveřejňovat. A aby to mělo trochu styl, tak tomu bude každou neděli, s výjimkou dneška pokud možno kolem poledne… A vydávat je budu tak dlouho, dokud nějaké budu mít. Pak se uvidí, jak to bude dál.
Může se stát, že některé básně z tohoto pásma už znáte, že jsem je zveřejnil už dříve. Pokusím se tomu vyhnout, ale pásmo jsem sestavoval jak z básní novějších, tak z těch starších…
Tady je tedy první báseň z pásma Odstíny: Veršotepec. Básní Veršotepec jsem se pokusil vystihnout atmosféru noci v bytě ve městě, když je za okny ticho a všude kolem tma… Jako obvykle je v ní ale obsaženo mnohem víc…