Vývoj českého parkouru – Část čtvrtá: Vliv Parkour.cz
V roce 2006 obohatil český parkour přírůstek v podobě portálu Parkour.cz. Spolu se zahraničními weby (jako UFF či Parkour.NET) pomohl šířit parkourové vědomosti i myšlenky, rozhodně se to ale neobešlo bez mnoha zádrhelů, zvratů a různých změn, z nichž některé zůstávají v povědomí dodnes.
Rok 2006 a první polovina roku 2007 byly vůbec bohaté na parkourové dění. Vyšlo množství rozhovorů, objevily se televizní reportáže, parkour v Česku prostě začal prožívat „mediální boom“.
Vedle mediálního obrazu se však transformoval i český parkour samotný, přičemž největší vliv na to měl právě web Parkour.cz. A je třeba zmínit, že ne vždy to byl vliv zcela pozitivní.
Aktivita Parkour.cz v oblasti psaní a překladu článků vypadala spíše jako pozlátko, třešnička na dortu. Pro samotnou redakci ta méně důležitá část, fórum, byla pro běžné uživatele částí nejpodstatnější (podle statistik z té doby mnozí návštěvníci ani nepoužívali pro vstup na fórum hlavní stránku Parkour.cz, ale naopak měli uloženu přímou webovou adresu fóra). Jako takové se fórum stalo nejen místem, kde jsme porovnávali zkušenosti a diskutovali o poznatcích a filosofii, ale také místem střetů.
Myšlenkou a cílem Parkour.cz bylo od začátku „šířit pravou podstatu parkouru“. V tomto duchu byly prezentovány informace, vedeny diskuze (například „jsou salta parkour“ a jasná odpověď „ne“), a podle toho se chovali i moderátoři, kteří se snažili uchovávat pouze informace, které byly důležité v rámci parkouru, což samozřejmě vyvolávalo konflikty. Nejvýraznějším konfliktem bylo smazání odkazu na video UrbanFreeFlow (skupinu UFF jsme zavrhovali kvůli jejich „freestyle parkouru“) od Mara a následný střet s hlavním adminem Toshirem. Dodnes je těžké určit, co přesně se stalo, protože obě strany mají svou verzi příběhu a nikdo jiný samozřejmě přesně neví, co se stalo. V každém případě tak na dlouhou dobu vznikla jistá bariéra mezi českými parkouristy a freerunnery, živená ještě dlouho poté oběma tábory (v pověstné střídavé krvavé válce, v níž pokračují další a další generace, ačkoliv nikdo v prvé řadě pořádně neví, proč vlastně boje začaly). I v souvislosti s tím vznikly v té době dva nové webové portály, Freerunning.cz, který však brzy zanikl, a Freerun.cz, který existoval poměrně dlouho spíše okrajově a teprve nedávno začal znovu aktivně fungovat (díky již zmíněnému Marovi).
Vedle „pure parkour“ neboli čistého parkouru (a tím pádem vedle diskuzí o saltech, akrobacii, freerunu atd.) byla té době vlastní i jiná témata. Jedním z nich byla, pokud si vzpomínám dobře, Exodusem iniciovaná debata parkourista versus traceur. Do té doby většina českých parkouristů používala pro sebe termín parkourista, slovo traceur se ale postupně začalo dostávat do popředí a oba výrazy postupně získaly stejnou úroveň. Z debaty vyplynul zajímavý názor, že „parkourista“ je člověk, který se věnuje parkouru, zatímco „traceur“ je jakási obdoba „mistra“, přehnaně řečeno (myslím, že Exxik představil paralelu zhruba v podobě student -> absolvent a tedy parkourista –> traceur). A ačkoliv bylo toto pojetí přijato a používáno ještě nějakou dobu poté, dnes můžeme jasně vidět, že to byla spíše odbočka do slepé uličky.
Dalším důležitým tématem té doby může být jistě jedno, kterému říkám „zlatý podnos“ nebo „mistr na hoře“. Členové týmu Parkour.cz, stejně jako všichni zkušenější traceuři té doby, byli denně bombardováni desítkami dotazů začínajících. Dotazy se téměř pravidelně opakovaly, často jeden začátečník položil jednu otázku většímu počtu zkušených traceurů, ale, což bylo nejhorší, toto vše bylo umožněno zveřejněním (v té době populárních) ICQ čísel zkušenějších. Netrvalo dlouho, a diskuze na stránkách pražské skupiny Real Motion vybuchla kritikou této přílišné vstřícnosti týmu Parkour.cz. Díky zpětné vazbě komunity došlo ke změně způsobu sdílení informací, které jsem právě já definoval tak, že „od této chvíle ten, kdo bude chtít informace, bude se muset snažit je získat, aby dokázal, že o ně opravdu stojí – už je nebude dostávat na zlatém podnose, ale bude je muset hledat, jako kdyby hledal mistra sedícího v chrámu na hoře zahalené v mlze.“
V roce 2007 se však událo ještě něco – akce, která nepopsatelně zásadním způsobem změnila směřování českého parkouru, alespoň na několik následujících let…
Pátá část seriálu, která odhalí zvrat v českém parkouru v roce 2007, nese název SLABÉ TĚLO, SLABÁ MYSL, SLABÝ ČLOVĚK. Najdete ji opět příští pátek (17. února) na mém blogu a na fóru Parkour.cz.
Své komentáře, dotazy, doplňující informace a další vkládejte buď sem jako vzkaz ke článku, případně (v tom lepším případě) do příslušného tématu fóra Parkour.cz. Diskuzi na sociálních sítích nemohu z technických důvodů brát v potaz.
Sahir says:
Co to má být za název pátého článku? Však v té době se u nás začínalo makat a v roce 2008 byly skoro jenom samý posilovačky. Hodně k tomu přispělo video od Tima a spolu. (doufám teda, že to bylo 2008). 😉
16/02/2012 at 18:21
Johnas says:
Název pátého dílu bude objasněn… v pátém dílu… 😀
16/02/2012 at 18:37