Vývoj českého parkouru – Část sedmá: (R)evoluce

I díky technologickému pokroku se nakonec z poměrně neznámé “zábavy mladých bláznů” stala poměrně uznávaná, nebo alespoň známá, pohybová disciplína. Staří zkušení traceuři sice odešli, ale začali se objevovat noví. Postupný příliv nových traceurů se však neobešel bez potíží…

Sociální sítě jako YouTube či Facebook, film Okrsek 13, hudební klipy s parkourem a freerunem, televizní reportáže a články v novinách (těžko lze vyjmenovat všechny vlivy), to vše vedlo k dalšímu šíření parkouru v Česku. A nejenom to, začal se měnit i názor veřejnosti. Za léta trénování jsme si zvykli na negativní přístup kolemjdoucích, jak byl ale parkour stále známější, bylo obvyklejší i to, že nás lidé prostě nechávali na pokoji, nebo nás dokonce pozorovali, fotili, mluvili s námi nebo nás chválili. A to vše se násobilo – čím byl parkour známější, tím rychleji se stával známějším. V roce 2005 byla reportáž o parkouru v ČR něčím neslýchaným. V roce 2009 jste nemohli zapnout televizi nebo otevřít noviny, abyste se nesetkali s parkourem či freerunningem.

Objevovaly se nové nápady, například ITPF – česká internetová „parkour a freerun televize“ či časopis o parkouru z dílny Parkour.cz a jiné. Ironií je, že tyto a podobné snahy vždy dříve či později ztroskotaly, povětšinou na nedostatku kvalitních aktivních spolupracovníků. Celá tato doba jen podtrhává úbytek zkušených traceurů, který se projevil třeba i ve stagnaci Parkour.cz.

Na druhé straně se postupně začínají objevovat zkušení traceuři noví. Ať už vzešli z tréninkových skupin či trénovali stranou pozornosti, některá prázdná místa po dřívějších legendách se začala opět zaplňovat a zkušených stále přibývalo a přibývá. Mimo jiných lze jmenovat nechvalně známého Zonyho, Dannyho z Prahy, nebo třeba Reziho, který dokázal prosadit a zorganizovat celou řadu velmi vydařených jamů v malém městečku Kopřivnice, a mnozí další…

Vedle toho se parkour začíná i v Česku projevovat komerčně. V jeho místní historii existovalo několik skupin, které si parkourem vydělávaly (Etó, Sans Encombre…), teprve v současnosti jde ale o mnohem viditelnější záležitost, především díky skupinám Urban Sense a In Motion. I oni (ale nejenom oni, to je důležité si uvědomit), přestože ukazují parkour (potažmo freerunning) veřejnosti v jeho nejlepší podobě, mají bohužel podíl na tom, že dnešní začátečníci nemají příliš ponětí o tom, co parkour vlastně je, když se s ním rozhodnou začít, a právě kvůli roztříštěnosti komunity a ohromnému množství informací si jen těžko mohou najít cestu k „pravému parkouru“.

Mnozí zkušení (ale i někteří méně zkušení a začínající) traceuři se tomuto odcizení, odtržení či znechucení se současnou situací věnují v diskuzích a článcích. Vedle mnoha nových optimistických vizí a plánů patří tato problematika k tématům, s nimiž český parkour uzavírá rok 2011 a začíná rok 2012. Aby však závěr nevyzněl úplně negativně, je třeba si všimnout i jednoho jevu, který souvisí s problémy českého parkouru: je jím semknutí již existující komunity. V českém parkouru se totiž začínají objevovat jisté znaky širšího přátelství, než jen “chodíme spolu trénovat”. Samozřejmě, něco takového fungovalo i dříve, teprve nyní je to však poměrně dobře zřetelné…

…

Někdy do let 2009 – 2010 jsem schopen poměrně dobře sledovat vývoj českého parkouru díky jeho jednotnosti. Poté to však začíná být velmi složité. Je možné, že všechny zkušenosti ze současnosti jsou až příliš čerstvé na to, abych je mohl jednoduše zhodnotit, možná do toho vstupuje i zmíněná odtrženost a roztříštěnost názorů. Právě proto si toto období žádá doplnění ze strany nových, začínajících i zkušenějších, traceurů… Ti jsou totiž budoucností českého parkouru…

Tím končí seriál o vývoji českého parkouru z mého pohledu. Jak jsem zmínil na začátku, je možné, že jsem na něco zapomněl, že jsem si něco nevybavil, že jsem něco viděl jinak, je tedy stále ještě prostor pro dodatky. I já sám jsem si během psaní udělal pár poznámek, z nichž bych, pokud bude zájem, chtěl vytvořit krátká “odbočení” či “zastavení” u jednotlivých zajímavých, třebaže ne tak důležitých, témat. Do té doby budeme já i celá česká parkourová komunita rádi za vaše komentáře, dotazy i doplňující informace, které můžete vložit jak sem jako komentář ke článku, tak do příslušného tématu fóra Parkour.cz.

2 komentářů

  1. Sahir says:

    nechvalně známého Zonyho? wtf? 😮

    02/03/2012 at 19:40

  2. Johnas says:

    2 Sahir: viz zkomolenina “Zongay” 😉

    02/03/2012 at 20:44

Zanechat vzkaz