Co dělá z traceura traceura – reakce
V předchozím článku “Co dělá z traceura traceura” jsem naznačil, co podle mého názoru určuje, že je člověk traceurem, a co ho tedy odlišuje od zástupců jiných sportů a bojových umění, když to nejsou “pravidla hry”. V této “reakci” se chci zaměřit na shrnutí toho, co jsem k této tematice vyvodil z četby zahraničních diskuzí, a co může trochu pomoct při orientaci v představě, že “traceur je traceurem, pokud se hlásí k parkourovému rámci.”
Nedávno jsem na fóru PKGen narazil na diskuzi o rozdílu mezi parkourem, free runningem, a l’art du déplacement, tedy výrazy, které používají David Belle, Seb Foucan, respektive Yamakasi. Šlo o otázku čistě technickou, protože tazatel se zajímal o to, jak si “protiřečí” různé zdroje, v tomto případě ADD Academy, kde se píše, že L’art du déplacement je specifická disciplína, a PKGen, kde je doslova psáno Parkour: l’art du déplacement. A jako vždy, debata se rozvířila.
Samozřejmě, jako všichni, i já jsem se zabýval tím, kdo je traceur, co ho odlišuje od jiných lidí, od jiných atletů. A také, jaký je rozdíl mezi parkourem a free runningem, potažmo i l’art du déplacement, výrazem prožívajícím renesanci.
Jak už jsem uvedl ve svém prvním textu “Co dělá z traceura traceura“, traceur je člověk, který se hlásí k rámci parkouru (historii a vývoji, místům a osobnostem, komunitě a nováčkům, a především myšlenkám a filosofii) a snaží se “dodržovat” jeho zásady (tedy již zmíněné myšlenky). Traceur je doslova člověk, který se cítí a snaží být traceurem.
Zprvu jsem si nebyl příliš jistý definicí tohoto charakteru, protože se zdá být kruhem. Z toho mě ale v právě zmíněné diskuzi vyvedl uživatel Chris, který v podstatě dokonale podtrhl to, co se mi nedařilo přesně vystihnout: “každé jméno je ve své podstatě definicí příběhu“. Tím, že se někdo hlásí k parkouru, hlásí se k příběhu (nebo vznešeněji historickému pozadí, ale výraz příběh je tady na místě) Davida Bella a jeho otce, a k jeho dalšímu vývoji. V samotných disciplínách není, podle různých názorů členů PKG či Yamakasi, žádný podstatný rozdíl. To, co nutí členy Yamakasi říkat, že provozují l’art du déplacement, a nikoliv parkour, není nějaká ješitnost, či dokonce nechuť. Jde pouze o sepjetí s určitým příběhem, s určitým pozadím, ke kterému se chtějí hlásit. To, že ve skutečnosti mohou trénovat úplně stejně, myslet úplně stejně, nebo taky úplně jinak, než členové PKG, kteří používají výraz parkour, je čistě otázka několika historických momentů, které jsou pro ně samotné důležité.
Naskýtá se tedy otázka, je nějaký rozdíl v tom, k čemu se budeme hlásit my? Mnoho z nás, jak se také říká ve zmiňované diskuzi, názvy neřeší. Většinou protože máme jasno, čím se chceme zabývat, nebo protože nás to prostě nezajímá. Někteří přestávají dělat rozdíly a vracejí se k původní myšlence, že jde o jednu disciplínu, rozdělenou neshodami v různých momentech vývoje. Možná by se hodilo nějaké jméno, zastřešující všechny naše disciplíny, i když pak by jistě opět přišel čas neshod.
Osobně si tedy myslím, že ať se hlásíme k čemukoliv, není to tak velký rozdíl, protože všechny tyto příběhy jsou si podobné. Ať tak či tak, je třeba mít na paměti, že hlásit se ke jménu neznamená zavrhovat ta ostatní, ale jen preferovat jeden z mnoha příběhů na poli disciplín “umění pohybu a přemístění.”