Šaškova říkanka
Už velmi dlouho se mi nestalo, že bych měl náladu a nápady na báseň, kde se rýmuje víc než jen pár náhodných slov. Tentokrát jsem začal veršovat tak nějak samovolně, odprostřed, a postupně jsem vymýšlel další různé rýmy… a nakonec jsem to všechno musel přeskládat a složit z rozházených slok jeden veršovaný příběh.
Šaškárna neboli Šaškova říkanka
Velká hradní záhada!
Sklepmistr víno postráda!
Starý pán je z toho v krizi,
že mu víno samo mizí!
Ve dne, v noci, potají,
lokaji mu víno lokají!
A hradní pán netuší,
co dělají, ti zloduši!
Pán povolal hradní stráže:
„On se nám zloděj ukáže!“
Stráže, to jsou líné kůže!
Jejich práce nepomůže!
Starý pán však není hloupý,
sám se ukryl mezi sloupy.
Věděl totiž, kde je chlast,
nachystat lze skvělou past.
Tak dlouho ve stínech stál,
až lokaje nachytal!
Potom v jedné komnatě,
křičí na ně: „PROKLATĚ!“
„Špatně se vám u mě žilo,
že vám vína třeba bylo?
Teď vám končí krásný čas,
budu na vás jako ras!“
Od té doby lokaji
už jen smutně koukají.
Zatím pán a jeho hosté
připíjejí vínem po sté.
Když jsem se pak pána ptal,
rád mi číši vína dal:
„Vždyť nic nedáš za zeptání,
a ještě máš požehnání!“
…
Z toho plyne poučení:
Neber si, co tvoje není.
Jan “Joanis” Haluza (3/2014)