Integrita, obživa a výdělek

Někdy si říkám, že to není moc dobře, když jsem si jako zálibu vybral… sport, pohybovou disciplínu, myšlenkový systém… parkour. Zatímco ti, kteří se baví fotbalem, počítačovými hrami nebo stavěním leteckých modelů, se prostě řídí danými pravidly, nebo se neřídí pravidly žádnými, parkour je sepjat s objemným komplexem myšlenek, nebo, v běžné řeči, s vlastní filosofií. A tak zatímco jinde je možné jít dál a zajít, kam až to jde (a všechno ostatní je přes čáru), v parkouru je třeba se ohlížet na myšlenky a ptát se na to, zda se ještě držíme myšlenek původních, nebo pokud ne, zda je rozvíjíme dobře či už jsme zašli příliš daleko. Není třeba vyloženě na hranice brát ohledy, protože žádné přesně dané nejsou, všechno je záležitostí vyjednávání, zda je to podle koho (a podle svědomí) ještě v pořádku.

Celý článek »

K tématu placených tréninků aneb Obrana Sokratova

Pohled na věc je dán tím, co známe. Ničím jiným. Můžeme chtít být sebevíc objektivní, každý další poznatek současné vědy a každý další závěr našeho vlastního rozumu nás ale vede k přesvědčení, že vždy vnímáme a hodnotíme subjektivně, a navíc ještě propůjčujeme výsledku výklad vlastním úhlem pohledu. Prostě si výsledek upravujeme podle svého, naprosto nevědomě, jen tím, jakým pohledem se na něj díváme. Nechci ale do Platónovy jeskyně zapadnout příliš hluboko, raději se tedy podívejme na konkrétní důvod, proč jsem napsal takový úvod – na platbu za parkurové tréninky.
Celý článek »