Objevené sprostonárodní příběhy

V jedné staré skříni v jednom starém domě na venkově jsem objevil dvě stránky obsahující dva sprostonárodní příběhy. Datum neznámé. Autor neznámý. Ale vzhledem k vzhledu stran a dávno vybledlému písmu tisku z psacího stroje, a také s ohledem na další obsah zmíněné skříně, lze usuzovat, že jde nejspíš o tvorbu z dob komunismu v Česku.

A tak jsem ty dvě stránky vzal a přepsal je co nejvěrněji (přičemž jsem ovšem opravil chyby a provedl pár nepatrných změn) k dalšímu pobavení národa a jako artefakt jiného času.

VAROVÁNÍ: vzhledem k povaze těchto děl není čtení obsahu vhodné pro mladší 15 let. Na druhou stranu, zas tak hrozné to není, takže si nemyslím, že by to vůbec mohlo někoho pohoršovat.


Poslední zpráva z bojiště

Původní zpráva našeho zpravodaje: Pevnost kundošická vzata ztečí.

Vrchní velitelství natrimoniálních branných sil oznamuje, že generál oberst Maho Jakotyč von Pochcal vytáhl se svým štábem, aby dobyl hrdě a houževnatě hájenou Pevnost kundošickou.

Předběžným náporem byl pověřen major Ruka se svojí setninou. Po tuhém nepřítelově odporu zmocnil se obce Kozinovice a v zápětí padla do jeho rukou i obec Stehnovice, odkud měl již patřičný přehled na Pevnost kundošickou, maskovanou v malém lesíku. Zjistil také, že ochranné pásmo vlastní pevnosti se táhne od Břichovic až ke kotlině Zadnice.

Z taktických důvodů byli pověřeni četař Palec a desátník Ukazovák vplížiti se do pevnosti a podati přesné informace. Zjistili, že přední brána je nebezpečně úzká a chráněná chrabrým generálem Forrajtem.

Proto pro přepad vlastní pevnosti byl zvolen již v mnoha bojích osvědčený vojenský stratég hejtman Vocásek, který se rozhodl pro přepad pevnosti zezadu, avšak byl silným plynovým útokem odražen. Hejtman Vocásek, rozhořčen tímto bolestným jednáním protivníkovým, přistoupil k mohutné ofenzívě, zatímco jeho věrný druh rotmistr Pytlík zůstal venku a kulema nejtěžších kalibrů odstřeloval lesík.

Hejtman Vocásek byl těžce zraněn do hlavy, takže mu vytekl mozek, a v přežalostném stavu byl vyhozen z pevnosti ven.

Aspirant Semínko, který vnikl hlouběji do pevnosti, byl zajat, a teprve za devět měsíců propuštěn na svobodu.

Náčelník generálního štábu
Maršál Perececky


Následky špatného telefonního spojení

Pan František Sádlo telefonoval na kliniku, aby mu sdělili, jaký je zdravotní stav jeho manželky, dnešního dne operované. Hovor měl tento průběh:

„Haló – haló, zde František Sádlo“
„Prosím, zde klinika.“
„Zavolejte mně pana primáře chirurgie.“
„Okamžik, prosím“
„Děkuji.“

„Haló – haló, zde primář Černoušek.“
„Tady Sádlo, prosil bych o informaci o zdravotním stavu a průběhu operace mojí manželky.“
„Okamžik, jen co najdeme záznam.“

V té chvíli spojila telefonistka nedopatřením pana Sádla se správkárnou.
„Halo – haló, posloucháte?“
„Ano, prosím, pan Sádlo.“
„Práce byla velmi těžká. Dali jsme jí téměř celý zadek. Jezdil jste na ní asi příliš často, o čemž svědčí vyjeté vnitřní stěny. Musím Vám říci, že Váš původní píst je vychozený a nestojí za nic.
Dnes ráno jsme jí zkusili píst o něco silnější než Váš. Byli jsme překvapeni výsledkem, který se dostavil. Zatížili jsme ji, jak jen to šlo nejvíce. Vlezli jsme na ni jeden po druhém, ačkoliv jsme byli čtyři, vše nádherně snesla. Jen velmi vyhazovala zadkem. Ze zadku jí přitom vyfukovalo více plynu a vepředu tekla směs. A proto volejte zítra ráno, jak to dopadlo.“

Když to pan Sádlo vyslechl, nemohl ani poděkovat a ranila ho mrtvice přímo u telefonu.

Zanechat vzkaz