Archiv pro 05/2026
Jak bylo v Jeruzalémě, velmistře
Téměř na konci túry údolími řek Oslavy a Jihlavy, kráčeje po boku ostatních po prašné polní cestě, dumal jsem, zda mezi všemi těmi vzdálenými kraji, objevenými ostrovy a dobytými vrcholy, jsou místa či snad i oblasti, kam lidská noha nikdy nedošlápla. Kolik takových míst je… a kolik jich může být blíž, než se zdá. Na kterém z těch okolních kopců a údolí, kde na těch lukách a v lesích, už někdy někdo byl, a jen o pár metrů stranou třeba ještě nikdy nikdo..?
Pro pořádek, báseň je pojmenovaná podle večerního posezení na břehu řeky pod zříceninou hradu Templštejn, v kempu příznačně zvaném Pod Templštejnem.
Jak bylo v Jeruzalémě, velmistře
(Jan “Joanis” Haluza, 5/2026)
Pod rozkvetlou třešní
jsi včerejší
či dnešní.
Nad rozkvetlými jahodníky
vedou chodníky
přes poledníky.
Ani se moc nedívám
– a proč
abych neviděl
cesty kterými jsem nešel.
Ale když už jsme tam stáli
a dívali se zdáli
na skály
ptal jsem se sám sebe zdali
z toho místa toto místo
jiní už někdy spatřili
a zda každý bod a vrchol
lidské kroky zažily
nebo snad je světa kraj
kde ještě nikdy lidé nebyli…