Dvě otázky související s parkourovými parky, na něž bych chtěl znát odpovědi

Když mi Gabriel poprvé řekl o možnosti postavit parkourový park ve spolupráci s Lappsetem, reagoval jsem negativně. Ano, jsem proti Lappsetu zaujatý. Mé antipatie jim patří už od začátku. Od toho prvního promo videa s rozviklanými překážkami z naprosto nevhodných materiálů. Nepopírám, že se mohli zlepšit. Ale jejich další vystupování (alespoň z mé zkušenosti) ve mně utvrdilo jednoznačný názor. Lappset je firma jako většina jiných – chce prostě vydělat. A jako u většiny jiných bez ohledu na cokoliv a kohokoliv. V tomto případě je ale čímkoliv parkour a kýmkoliv traceuři.

Ti ale nakonec Lappset svým způsobem přijali, i když třeba jen tak, že s podivem zakroutili hlavou a pokouší se teď z minima dostat co nejvíc. Je to s podivem. Je s podivem, jací jsou traceuři tvorové protikladů. Když si vezmete, jak moc chtějí od svého těla, fyzicky i technicky, jaké mají nároky na výživu, jak vysoce si cení psychické vyzrálosti nebo třeba slušnosti a ohleduplnosti, je s podivem, s jakým málem se spokojí, když dojde na záměrnou výstavbu místa zasvěceného, ba přímo zaslíbeného, parkouru, na výstavbu parkourového parku. Tady má jádro má první otázka: Proč se v tomto případě spokojíme s málem?

(Ptám se, protože nevěřím na odpověď „oni to prostě postavili, tak z toho prostě dostaneme co nejvíc, když už to stojí.“ Takhle to nefunguje. Nikdo jen tak zničehonic nepostaví parkourový park, protože ho to náhodou napadlo. Za stavbou stojí peníze, ale také lidé, kteří znají parkour… takže proč se s tím spokojíme?)

…

Není to tak dávno, co jsem viděl video analyzující, do jisté míry hanící (nebo alespoň negativně, ačkoliv konstruktivně, kritizující) nové parkourové hřiště postavené v Praze Lappsetem. Myslím, že většina z vás si ho vybaví. Dokážete si pak jistě představit, jak překvapený jsem byl, když jsem před pár dny viděl od stejných lidí video, v němž vystupují na otevíracím dni nového Lappset parku, tentokrát v Brně. A nejde jen o ně, podobný posun v názoru lze vysledovat napříč českou komunitou.

Samozřejmě je jasné, že je možné změnit názor. Třeba i během jedné diskuze, pokud jsou představeny jasné, odpovídající, pádné argumenty. Lpět na svém názoru je totiž sice velmi pěkné a loajální, nedává to ale nejmenší smysl, když je tento názor ve světle faktů špatný. Stejně tak je ale přinejmenším podezřelé změnit názor bez příkladných faktů.
Zde je tedy má další otázka: Proč se změnil názor na tento druh parku v tak krátké době?

(Kdokoliv, kdo má nějakou zkušenost s komplexním výrobním procesem mi totiž dá za pravdu, když řeknu, že jen těžko se mohl Lappset radikálně zlepšit během několika týdnů. Snad jedině, že by stavba v Praze byla podle starých podkladů a brněnská podle nových. Ale může to být pravda? De omnibus dubitandum.)

…

Možná, že znám odpovědi na položené otázky, takže jsou jen otázkami řečnickými. A možná ty odpovědi i chápu. To ale neznamená, že s nimi musím souhlasit, že je musím přijmout, že jim musím dát za pravdu.

A protože je mi vyčítáno, že končím bez pointy..: Zásady, přesvědčení a morálka člověka nenakrmí. Peníze ano. Jenže když člověk ztratí všechno a nemá už nic jiného, vždycky mu zůstávají jeho zásady.

Jestli je lepší být třeba chudý, ale morální, nebo být bohatý, ale zato kurva, to ať si vybere každý sám…

Jeden komentář

  1. peza says:

    Já osobně znám Pražský lappseťák jen z videa, ale už jenom z tohoto porovnání mi vychází, že ten Brněnský je opravdu o několik úrovní výše. Sice není z lepších materiálů a musím přiznat, že některé věci jsou tam opravdu odfláknuté, ale z hlediska funkčnosti je na tom park daleko lépe, než většina spotů (tím ovšem nechci říct, že by nebylo, co zlepšovat, některé pasáže mají také své mouchy)- dá se na něm skvěle propojovat a tvořit flow, ale zároveň drillovat jednotlivé techniky. Opravdu vidím velký krok kupředu oproti Pražskému parku 🙂 A jak jsi psal o vybíravosti – jsem začátečník, o to těžší je pro mě najít spot, kde budu mít, co dělat (přece jenom, čím zkušenější člověk je, tím víc toho umí, takže je tím pádem schopný se i víc “přizpůsobit” ) a mě osobně park opravdu vyhovuje 🙂 Jinak – jako obyčejný traceur nevidím do “zákulistních” věcí, jako – kolik to stálo peněz a podobně, ale park mi jako takový opravdu vyhovuje 🙂 (otázkou tedy zbývá, jak dlouho mi vyhovovat bude, a jak dlouho mě bude bavit, ale přijde mi, že jsou tam zastoupeny skoky všech obtížností, takže si myslím, že tam ještě dlouho budu mít, co skákat ) 🙂

    18/09/2013 at 22:11

Zanechat vzkaz