Den beze snů
Stává se mi často, že vstanu a začnu si něco zpívat. Jedno ráno bylo ale zvláštní, protože jsem začal zpívat improvizovanou melodii i text, prostě takový volný styl. A z toho jednoho rána jsem dokázal zachytit aspoň úryvek v básni, kterou jsem sice nazval pesimisticky Den beze snů… ve skutečnosti jsem měl ale náladu velmi dobrou a pozitivní…
Každý den je stejně dlouhý, ráno musíš vstát, večer jdeš spát, a mezi tím tě čeká práce…
Kolik věcí
může člověk vlastně stihnout
v jednom jediném dni
(když musí ráno vstát
a čekaj’ na něj další nové úkoly).
Kolik věcí
musí člověk vůbec stihnout
za celý jediný život
(když se dlouhá léta učí
a přece stále dělá stejné chyby).
Kolik věcí
stačí člověk ještě stihnout
v jedné jediné chvíli
když bojuje o svůj život
když mu nezbývají síly.
…
Člověk se svých snů musí napřed vzdát, aby si je potom mohl splnit.
Jan “Joanis” Haluza alias Johnas Branch (12/2010)