PK
The Alternative
I heard many voices cry out in terror and then suddenly get silenced. Or however the quote goes. The fact is there was a great outcry against parkour becoming another discipline of gymnastics under the Federation International de Gymnastique (or FIG for short), though it was for nothing as it was too late for that kind of action. Right now, after it became reality, it seems everything and everyone is silent. All the sharp quick-witted statements disappeared and turned into something different, either the excuses of those who are joining FIG, or the silent piping and thinking of the rest (I should point out that I understand both sides, as I understand the reasons, even though I strongly disagree with those who, to put it bluntly, sold out).
Ravings of an insane traceur
“Even the purest idea gets corrupted, and the only way to not let it happen is to never conceive of that idea in the first place.” With this statement noted on a random piece of paper, I once again wrote, after a very long pause, something about parkour. Or did I?
Parkour is a movement art
or An open letter to first and second generation practitioners of parkour, freerunning and l’art du déplacement, as well as to those who lead and change the world not because they want to, but because they were chosen to by others.
The title says it, so if you don’t have time, you can leave it as it stands. But to get the nuances, you are welcome to read on.
Parkour is not gymnastics. Parkour is not a sport. But, parkour is not just parkour, a purely unique discipline existing on its own. And for it not to just survive, but to thrive, we all need to realize that it is a part of human experience, part of human knowledge. We have to realize that it belongs, that we belong, for it to belong.
Integrita, obživa a výdělek
Někdy si říkám, že to není moc dobře, když jsem si jako zálibu vybral… sport, pohybovou disciplínu, myšlenkový systém… parkour. Zatímco ti, kteří se baví fotbalem, počítačovými hrami nebo stavěním leteckých modelů, se prostě řídí danými pravidly, nebo se neřídí pravidly žádnými, parkour je sepjat s objemným komplexem myšlenek, nebo, v běžné řeči, s vlastní filosofií. A tak zatímco jinde je možné jít dál a zajít, kam až to jde (a všechno ostatní je přes čáru), v parkouru je třeba se ohlížet na myšlenky a ptát se na to, zda se ještě držíme myšlenek původních, nebo pokud ne, zda je rozvíjíme dobře či už jsme zašli příliš daleko. Není třeba vyloženě na hranice brát ohledy, protože žádné přesně dané nejsou, všechno je záležitostí vyjednávání, zda je to podle koho (a podle svědomí) ještě v pořádku.
Podcast parkourového dinosaura #004
Čtvrtý podcast parkourového dinosaura je trochu odlehčený, ale přesto jde o důležité téma. Počítačové hry jsou součástí masové kultury, a zobrazení lidského (i nadlidského) pohybu v nich je tedy minimálně zábavou, a do jisté míry i určitým zobrazením přání, představ či zvyklostí… Jaké počítačové hry, v nichž je parkour, se mi vybaví? Poslechněte si PPKD #004.
Audio je dostupné na domovské stránce Podcastu parkourového dinosaura PPKD.net.
Podcast parkourového dinosaura #003
Každý člověk by měl mít právo sám si vybrat a najít zdroje informací a na jejich základě si vytvořit vhodný názor. A měl by mít vnitřní povinnost tento názor neustále podrobovat kritice na základě nových poznatků… Ve shrnutí to zní naprosto děsivě. Pokud to chcete v přijatelnější a pochopitelnější formě, je tady třetí Podcast parkourového dinosaura, který není jen o parkouru, ale o přístupu k poznání obecně.
Audio je dostupné na domovské stránce Podcastu parkourového dinosaura PPKD.net.
Podcast parkourového dinosaura #002
Podcast parkourového dinosaura #002 je záznamem z přednášky o parkouru z parkourového festivalu v Ostravě. Hodí se především začátečníkům a laikům, ale i zkušení traceuři v něm mohou najít nové a zajímavé informace…
Audio je dostupné na domovské stránce Podcastu parkourového dinosaura PPKD.net.
Podcast parkourového dinosaura #001
Jak jsem před nějakou dobou psal, začal jsem s nahráváním podcastů s parkourovou tématikou. Nedávno jsem k audionahrávkám přidal také videa. Zde je k poslechu a zhlédnutí první díl, PPKD #001, jehož tématem je reakce na ZOHIR 2014.
Parkour a móda, aneb jak jsem asi zestárl
Kdysi dávno, předávno, jsem napsal, že přístup k parkouru, a tím pádem parkour, se neustále mění, jako se mění móda. Vždy jsem měl ale pocit, že ve spojení s parkourem mluvíme o nějaké formě efektivního pohybu.
V přirovnání s módou jsem tehdy chtěl jen naznačit, že se prostě přístup k věci neustále mění, nejčastěji podle toho, jak naznačí nějaké celebrity a vůdčí osobnosti. Všichni totiž víme, že móda a rozum nejdou moc dohromady. Tak nějak jsem ale předpokládal, že v případě parkouru vždy dohromady nejvíce půjdou rozum a efektivita, rozum a účelnost, rozum a pohodlí.
Celý článek »
K tématu placených tréninků aneb Obrana Sokratova
Pohled na věc je dán tím, co známe. Ničím jiným. Můžeme chtít být sebevíc objektivní, každý další poznatek současné vědy a každý další závěr našeho vlastního rozumu nás ale vede k přesvědčení, že vždy vnímáme a hodnotíme subjektivně, a navíc ještě propůjčujeme výsledku výklad vlastním úhlem pohledu. Prostě si výsledek upravujeme podle svého, naprosto nevědomě, jen tím, jakým pohledem se na něj díváme. Nechci ale do Platónovy jeskyně zapadnout příliš hluboko, raději se tedy podívejme na konkrétní důvod, proč jsem napsal takový úvod – na platbu za parkurové tréninky.
Celý článek »