Poezie
Bez lidského díla nepoznáš krás nedotčena
Na ostrově na Vltavě, na dohled od Vyšehradu (odkud, jak si vzpomínám z nějaké školní návštěvy Prahy, skočil Horymír na Šemíkovi, přičemž podle vědeckého výzkumu se pak pod skalou společně zabořili zhruba do pět metrů vysoké vrstvy bahna), jsem seděl na břehu na betonových schodech tvořících snad primitivní tribunu pro fanoušky veslování. A jak jsem tam tak seděl a pozoroval zpoza lodí vlny rozbíjející se o kameny a kořeny vynořující se nad hladinu, napadlo mě, jak je příjemné žít v takovém světě, který nám vyhovuje, a který jsme si ještě vylepšili. I když to možná bude znít úplně opačně. Ale to prý i námořníci dřív zpívali veselé písně, když bylo smutno, a naopak.
Celý článek »
Záhadná poezie tvůrčího šuplíku
Až se jednou bude někdo probírat mým šuplíkem, nejspíš vůbec nebude chápat, co čte. Protože ani já sám nejsem schopen v některých kusech najít smysl, když po sobě dělám pořádek. To je tak, když si na kus papíru napíšete poznámku s tím, že se k ní vrátíte, ovšem kontext jaksi nikde, a po čase by ten kontext už nenašel ani Sherlock Holmes. Ovšem v tomhle případě jde o poznámku, která si nezadá s dadaistickou básní. Celým názvem: Záhadná poezie tvůrčího šuplíku aneb poznámky načmárané na kus papíru aneb záhady bez kontextu.
Celý článek »
Básnička pro zamrzlé cestovatele
Pro všechny, kteří se dneska ráno nemůžou dostat na místo určení (do práce, školy, domů, nebo kamkoliv jinam, kam cestují), protože silnice, koleje, ranveje i troleje jsou pod sněhem, ledem, nebo čímkoliv jiným, jsem složil malou báseň…
Celý článek »
Šaškova říkanka
Už velmi dlouho se mi nestalo, že bych měl náladu a nápady na báseň, kde se rýmuje víc než jen pár náhodných slov. Tentokrát jsem začal veršovat tak nějak samovolně, odprostřed, a postupně jsem vymýšlel další různé rýmy… a nakonec jsem to všechno musel přeskládat a složit z rozházených slok jeden veršovaný příběh.
Celý článek »
Pět:třicet
Nebylo dneska ráno náhodou jaro? Něco totiž bylo cítit ve vzduchu. A tak jsem, cestou do práce, napsal tuto na první pohled veselou báseň… ne, vážně je veselá!
Celý článek »
Odpověď?
Někteří tak, jiní naopak, někteří trochu, někteří víc… jsme tak jedineční a tak stejní? A když se v noci bůhvíkde v Itálii zadívám na hvězdy, doma jinak skryté ve světlech a shonu města, ale tady znovuobjevené a odhalené… je někde někdo, kdo dělá to samé? Kdo se dívá… a přemýšlí… o domovu, o kontrastech, o kráse, o lidech…
Celý článek »
Věčný protichod
Vzhledem k literárnímu kódu, tedy k tomu, že v poezii se ukrývá něco, co autor zamýšlí, něco, co nezamýšlí, a něco, co tam vidí každý jednotlivý čtenář, co tam autor nevložil úmyslně ani neúmyslně… si říkám “co tím chtěl básník říct?”…
Celý článek »
Sen o máji
Kolik básníků toužilo po Hynkovi dosáhnout stejného úspěchu, napsat pár veršů o lásky času, které si budou pamatovat další generace? Nemám tak velké ambice, ale období jara přímo volá po podobných tématech. Jaro. Období bílých a červených květů. Doba mých nejoblíbenějších přírodních barev, kdy keře zlatého dešťě pomalu shazují žluté květy míchající se s malými zelenými lístky. Takže i když nemám takové ambice, proč se bránit, proč nenapsat báseň o máji?
Celý článek »
Nádherné Jaro Zas*ané
Inspirován vtípkem na Facebooku, kam jsem napsal: “Blíží se jaro – bezdomovci už zase začínají smrdět přes celou šalinu,” a reakcí Ivy: “Nešlo by to vyjádřit trochu poetičtěji, třeba že už jsou ráno slyšet zpívající ptáci?” jsem sedl k papíru a napsal dvojbáseň, nebo dvě básně na jedno téma ze dvou různých stran…
Celý článek »
Jenom tě najít
Často můžeme slyšet, že nedostáváme, co chceme, ale co potřebujeme. Takže je rozdíl mezi chtíčem, touhou – a potřebou, nutností..? Co ve skutečnosti potřebujeme? Není to nakonec to, co chceme? Chceme dýchat čistý vzduch, jíst dobré jídlo a pít chutný nápoj. Ale potřebujeme dýchat, jíst i pít. Dávají snad naše touhy přívlastky našim potřebám?
Dává tahle moje báseň podobu potřebě a činí z ní touhu?
Celý článek »