Poezie
Šaškova říkanka
Už velmi dlouho se mi nestalo, že bych měl náladu a nápady na báseň, kde se rýmuje víc než jen pár náhodných slov. Tentokrát jsem začal veršovat tak nějak samovolně, odprostřed, a postupně jsem vymýšlel další různé rýmy… a nakonec jsem to všechno musel přeskládat a složit z rozházených slok jeden veršovaný příběh.
Celý článek »
Pět:třicet
Nebylo dneska ráno náhodou jaro? Něco totiž bylo cítit ve vzduchu. A tak jsem, cestou do práce, napsal tuto na první pohled veselou báseň… ne, vážně je veselá!
Celý článek »
Odpověď?
Někteří tak, jiní naopak, někteří trochu, někteří víc… jsme tak jedineční a tak stejní? A když se v noci bůhvíkde v Itálii zadívám na hvězdy, doma jinak skryté ve světlech a shonu města, ale tady znovuobjevené a odhalené… je někde někdo, kdo dělá to samé? Kdo se dívá… a přemýšlí… o domovu, o kontrastech, o kráse, o lidech…
Celý článek »
Věčný protichod
Vzhledem k literárnímu kódu, tedy k tomu, že v poezii se ukrývá něco, co autor zamýšlí, něco, co nezamýšlí, a něco, co tam vidí každý jednotlivý čtenář, co tam autor nevložil úmyslně ani neúmyslně… si říkám “co tím chtěl básník říct?”…
Celý článek »
Sen o máji
Kolik básníků toužilo po Hynkovi dosáhnout stejného úspěchu, napsat pár veršů o lásky času, které si budou pamatovat další generace? Nemám tak velké ambice, ale období jara přímo volá po podobných tématech. Jaro. Období bílých a červených květů. Doba mých nejoblíbenějších přírodních barev, kdy keře zlatého dešťě pomalu shazují žluté květy míchající se s malými zelenými lístky. Takže i když nemám takové ambice, proč se bránit, proč nenapsat báseň o máji?
Celý článek »
Nádherné Jaro Zas*ané
Inspirován vtípkem na Facebooku, kam jsem napsal: “Blíží se jaro – bezdomovci už zase začínají smrdět přes celou šalinu,” a reakcí Ivy: “Nešlo by to vyjádřit trochu poetičtěji, třeba že už jsou ráno slyšet zpívající ptáci?” jsem sedl k papíru a napsal dvojbáseň, nebo dvě básně na jedno téma ze dvou různých stran…
Celý článek »
Jenom tě najít
Často můžeme slyšet, že nedostáváme, co chceme, ale co potřebujeme. Takže je rozdíl mezi chtíčem, touhou – a potřebou, nutností..? Co ve skutečnosti potřebujeme? Není to nakonec to, co chceme? Chceme dýchat čistý vzduch, jíst dobré jídlo a pít chutný nápoj. Ale potřebujeme dýchat, jíst i pít. Dávají snad naše touhy přívlastky našim potřebám?
Dává tahle moje báseň podobu potřebě a činí z ní touhu?
Celý článek »
Kde čas se zastavil (…)
Třetí báseň věnovaná Seleně (z oněch tří v těchto dnech vydaných). Napsaná jen o málo později než báseň druhá, a přitom je podtón úplně jiný… zde tedy poslední báseň z tohoto kratičkého pásma pro Selenu, báseň Kde čas se zastavil (…).
Celý článek »
Úsměv mezi hvězdami
Seleně věnovaná báseň druhá (z oněch tří v těchto dnech vydaných). O několik měsíců později a o několik stovek kilometrů jinde. Nejen tělem, ale i duší… proto Úsměv mezi hvězdami.
Celý článek »
Paní noční oblohy
V následujících několika dnech se v tomto blogu objeví tři básně věnované Seleně. To důležité, co chci říct, ví. Doufám tedy, že ji neurazí, ale že je přijme je jako kompliment… A taktéž doufám, že zaujmou či osloví i ostatní čtenáře….
Ta první, která je spíše jen v květnu zapsaným záchvěvem toho, co si teprve o nějaký čas později začnu uvědomovat a připouštět, nese název Paní noční oblohy.
Celý článek »