Bezbot Naboso
Úterní brněnský trénink jsem se rozhodl zkusit z větší části bez bot, tak trochu na Sahirův popud. No a tady to je, první zkušenost s tréninkem na boso – běh na tréninkové místo, nějaké posilování, chůze domů… a samozřejmě pár nepříjemných puchýřů.
Vezmu to pěkně od začátku – delší dobu koukám po Vibram FiveFingers, úžasných “botách”. Proč? Z obyčejných tenisek, pokud v nich jen tak chodím po městě, mě občas bolí nohy. Takže jaké by bylo lepší řešení, než se donutit chodit pořádně a podpořit to kvalitními botami? Navíc jsou to pořád ještě “boty”, takže můžu klidně přijít k někomu domů, sundat je a nebýt ve stresu, že mám špinavá chodidla z chůze na boso (a že tak nanosím nepořádek – a ne, nosit si přezůvky na chození uvnitř mi nepříjde jako normální řešení).
Jenže na začátku prázdnin začal Sahir provokovat s tréninkem bez bot a já jsem si řekl, že možná bude zajímavé to taky zkusit. Ostatně, není lepší doba na chůzi bez bot než léto.
Dlouho jsem ale váhal, jak začít. Ono to není nic jednoduchého, sundat boty a začít jen tak chodit bez nich. Kdo to zkoušel, ví, že se dostaví puchýře a odřeniny, nemluvě o různých otlačeninách z všemožných kamínků. Nakonec byl zorganizován trénink na Schodové a tak jsem se rozhodl tam jít, sundat boty a zkusit to bez nich – chladný asfalt a betonové schody ve stínu domů, prostě ideální městský prostor. Jenže… trénink se přesunul a tak jsem a) běžel pár zastávek autobusu bez bot, b) jsem větší část posilovacího tréninku absolvoval taktéž bosý, a to na louce, kde je strašný bordel od místních alkohol-idiotů a c) jsem šel bos domů z tréninku, což bylo velmi příjemné, hlavně v Lužáneckém parku.
Musím říct, že to byl úžasný pocit, hlavně protože jsem zjistil, že moje nohy vydrží bez bot chůzi i lehčí běh. Někde ale nastala chyba, protože než jsem došel domů, měl jsem na prostředníčku levé nohy puchýř, takže přes bolest téměř nešlo došlápnout. Domů jsem se ale dostal a můžu říct, že další trénink zkusím znovu bez bot, tentokrát ještě větší část, pokud tedy do té doby nenapuchnu v oblasti chodidel tak, že to nebude snesitelné (přece jen to totiž mělo nějaký negativní dopad, mimo černé vrstvy na chodidlech, totiž jemné “pálení”, které cítím ještě pár hodin po tréninku)… Ale stálo to za to, protože aspoň vím, že to jde.
Petr Novák says:
Ahoj, velmi mě zaujal tvůj článek. Už několik let praktikuju chůzi naboso. Ty v tom hodláš pokračovat, nebo to byla jednorázová akce.?
29/12/2011 at 0:45
Johnas says:
V té době jsem bez bot chodil, běhal i trénoval, ale nakonec jsem to z větší míry nechal být. Když je možnost, bez bot alespoň chodím, ale to je vlastně vše…
08/01/2012 at 18:07