Nedělní chvilka poezie – Měsíc ze sýra
V sedmé Nedělní chvilce poezie si dovolím představit báseň, o které sám dost dobře nevím, proč jsem ji psal. Mám takové tušení, že to mělo něco společného se zatměním Slunce, které v té době ale u nás neprobíhalo. Nebo možná s jedním dílem Isaaca Asimova, na které jsem si vzpomněl, ale které jsem četl už před mnoha lety. Každopádně spolu s jinou básní, kterou mám na stejném listu papíru a která vznikla o měsíc dříve, tvoří zajímavou dvojici šílenosti, pohled na nesmyslnost kolem nás. Sedmá Nedělní chvilka poezie a báseň Měsíc ze sýra.
Celý článek »
Nedělní chvilka poezie – Oči
Šestou nedělní chvilkou poezie se vrátím ke sbírce Odstíny. Báseň Oči částečně navazuje na Stín na tisíc způsobů, totiž tím, že ukazuje, jak různé drobnosti mění naše vnímání věcí. Prostě záleží na tom, jakýma očima se na svět díváte. Toto vidím svýma očima já…
Celý článek »
Nedělní chvilka poezie – Óda na ulici
Pátým pokračováním Nedělní chvilky poezie si dovolím porušit zaběhnutý pořádek. Tentokrát si totiž nepřečtete starší báseň z mé tvorby, nebude zveřejněna báseň z pásma Odstíny… bude to naprostá novinka, kterou jsem napsal v úterý odpoledne pro Vrbu – kamarádku, která si tu přezdívku zaslouží, protože mě vždycky vyslechla, když jsem se potřeboval vykecat, a co víc, narozdíl od vrby z onoho známého mýtu je schopná udržet ta největší tajemství (díky čemuž jsme ostatně byli svědky velmi zajímavého příběhu s několika opravdu zábavnými momenty).
Každopádně, napsala mi odkudsi z Británie, kam, pokud se pamatuji dobře, odjela s přítelem na rok studovat. A i když se říká, že v cizině je tráva vždycky zelenější, člověk si vždycky dřív nebo později uvědomí, že doma je doma. Možná z toho důvodu, z kontextu našeho instant-messaging rozhovoru, vzešla báseň, kterou jsem neupravoval, nevylepšoval, neladil a nepiloval. Prostě jsem ji bez přemýšlení, naprosto spontánně, napsal a nechal ji tak, jak je (a poslal ji Vrbě, samozřejmě, protože právě v rámci toho rozhovoru báseň vznikla; v rámci rozhovoru, a tak trochu v rámci podzimu, který se rychle blíží). Není dokonalá, ale jejím obsahem je právě to, čeho si člověk většinou málo váží, dokud není někde daleko za horami., Jejím obsahem je domov.
To be strong to make good videos
Když se dívám na současnou nespokojenost zkušenějších se začínajícími traceury, nezbývá mi, než se pousmát a vytáhnout starší frázičku, kterou jsem si zapsal mezi poznámky a nikdy řádne nerozvedl – to be strong to make good videos.
Nedělní chvilka poezie – Coup de Grace
Ve čtvrtém pokračování Nedělní chvilky poezie uvádím další báseň zařazenou do pásma Odstíny. Coup de Grace se od dříve zveřejněných básní z pásma liší svým mnohem citovějším obsahem.
Celý článek »
Nedělní chvilka poezie – Ve věži z mraků
Třetí báseň nedělní chvilky poezie z pásma Odstíny. Ve věži z mraků je další noční báseň, vycházející z atmosféry noci ve městě…
Celý článek »
Nedělní chvilka poezie – Stín na tisíc způsobů
Druhá báseň nedělní chvilky poezie patří opět do pásma Odstíny. Stín na tisíc způsobů je starší báseň, odezva na rané léto a hříčka s tím, čím vším stín může být a jak si ho můžeme představovat…
Celý článek »
Nedělní chvilka poezie – Veršotepec
Už nějakou dobu mám v záloze nové pásmo, a protože na blogu momentálně není moc novinek, rozhodl jsem se začít tyto básně postupně zveřejňovat. A aby to mělo trochu styl, tak tomu bude každou neděli, s výjimkou dneška pokud možno kolem poledne… A vydávat je budu tak dlouho, dokud nějaké budu mít. Pak se uvidí, jak to bude dál.
Může se stát, že některé básně z tohoto pásma už znáte, že jsem je zveřejnil už dříve. Pokusím se tomu vyhnout, ale pásmo jsem sestavoval jak z básní novějších, tak z těch starších…
Tady je tedy první báseň z pásma Odstíny: Veršotepec. Básní Veršotepec jsem se pokusil vystihnout atmosféru noci v bytě ve městě, když je za okny ticho a všude kolem tma… Jako obvykle je v ní ale obsaženo mnohem víc…
V hlavě a na Petrově NASRÁNO
Příběh na pozadí
Je to pár dní, co jsem si byl zatrénovat na Petrově. Všichni, kdo někdy aspoň navštívili Brno, moc dobře ví, co je to za místo. Není to tak dávno, co byl celý prostor zrekonstruován do podoby, která přitahuje mnohé návštěvníky města. Petrov je díky této rekonstrukci v podstatě první zastávkou všech traceurů i freerunnerů, kteří do Brna zavítají.
Terasy pod Petrovem jsou prostě úžasným místem se spoustou příležitostí, ale také s neustále probíhající renovací. Jedna z nich zasáhla i prostor, pro který se vžily názvy jako Dva šutry, Kameny a podobně, to kvůli dvěma velkým kamenům, které mnozí využívali právě při svých skocích. Dva kameny jsou teď již minulostí a když vyjdete po schodech, spatříte v podstatě rovnou plochu plnou laviček, chodníčků a roztomilých malých trávníčků mezi nimi. A i když kameny ve skutečnosti zmizely, trávníky zůstávají kamenem úrazu pořád.
Opět v denním tisku
V brněnské příloze Mladé fronty Dnes (kdybych tak věděl, jak se to píše správně, ale to prý neví ani vydavatelé MF) vyšel 16. 3. přepis rozhovoru, který jsem nedávno poskytl. Až na pár nepřesností v názvech a některých drobnostech, které jsem asi nevysvětlil dostatečně (nebo jsem se vyjádřil nejasně), jde o solidní článek, který zachycuje můj pohled na parkour bez zbytečného zabíhání do filosofie, které je mi občas vyčítáno.
Pro ty, kteří nemají možnost pořídit si ještě dnes (nebo ze zásob i později) vydání MF, ať už jsou mimo město dočasně či trvale, je zde článek online.
Na závěr díky autorce článku Martině Vyroubalové a panu fotografovi…