Placená samoobsluha, aneb jak se nenechat zblbnout
Docela zajímavý e-mail mi přišel, rád bych se tedy podělil o moji reakci.
Víte, že nejlepší způsob, jak vydělat, je nenápadně přesvědčit lidi, aby platili za to, co sami udělají? Výborným příkladem jsou samoobslužné pokladny, tam má ale člověk aspoň pocit, že odejde z toho příšerného obchodu rychleji (nic proti prodavačkám a prodavačům, když se usmívají, dám přednost člověku před strojem v 90 případech ze 100).
No a “absolutně nejnovějším a nejpřevratnějším nápadem” je občanské zpravodajství. Celý článek »
Neudržitelnost současnosti
Na začátek musím něco poznamenat: to, co mám teď, mi vcelku stačí. Samozřejmě, že bych mohl chtít víc, ale můj život je dobrý. Mám střechu nad hlavou, celkem slušné jídlo, relativní klid, cítím se v bezpečí, mám pár známých a pár kamarádů, a když mám náladu, můžu sednout ke stolu a pustit svoje prsty na dlouhou tvořivou pouť po klávesnici (nebo s tužkou po papíru). Mohl bych chtít víc. Ale vím, že, tady a teď, v podstatě nic víc nepotřebuji. Tolik k mojí pozici, z níž píšu, a vzhůru na hlavní téma.
Nemusíte být nijak inteligentní, abyste viděli, že svět kolem nás se mění. To se děje neustále, s naším přičiněním či bez něj. Trochu rozumu už vyžaduje, pokud chcete pochopit, jaký účinek má chování lidstva na naše prostředí. Mně věřit nemusíte, konec konců, kdo jsem, že? Pokud potřebujete autority, podívejte se na špičkové vědce. Už Carl Sagan před desítkami let mluvil o problematice fosilních paliv, a debata pokračuje doposud, pod názvem „globální změna klimatu“, nebo, novinářským žargonem, „globální oteplování.“
Abych ale nezabředl do jednoho tématu… Tento text má být trochu obecnější, šíře zaměřený na neudržitelnost současnosti, na problémy, které vidím, a jejich možná řešení. Tak trochu jako Asimovovi psychohistorici (ačkoliv by se disciplína zaměřená na matematickou analýzu lidstva a ovlivňování jeho budoucího chování a směřování měla nazývat spíše sociofuturologie) se podívám na současný stav a vizi toho, k jaké budoucnosti bychom mohli dojít.
Celý článek »
Šaškova říkanka
Už velmi dlouho se mi nestalo, že bych měl náladu a nápady na báseň, kde se rýmuje víc než jen pár náhodných slov. Tentokrát jsem začal veršovat tak nějak samovolně, odprostřed, a postupně jsem vymýšlel další různé rýmy… a nakonec jsem to všechno musel přeskládat a složit z rozházených slok jeden veršovaný příběh.
Celý článek »
Pět:třicet
Nebylo dneska ráno náhodou jaro? Něco totiž bylo cítit ve vzduchu. A tak jsem, cestou do práce, napsal tuto na první pohled veselou báseň… ne, vážně je veselá!
Celý článek »
Odpověď?
Někteří tak, jiní naopak, někteří trochu, někteří víc… jsme tak jedineční a tak stejní? A když se v noci bůhvíkde v Itálii zadívám na hvězdy, doma jinak skryté ve světlech a shonu města, ale tady znovuobjevené a odhalené… je někde někdo, kdo dělá to samé? Kdo se dívá… a přemýšlí… o domovu, o kontrastech, o kráse, o lidech…
Celý článek »
Věčný protichod
Vzhledem k literárnímu kódu, tedy k tomu, že v poezii se ukrývá něco, co autor zamýšlí, něco, co nezamýšlí, a něco, co tam vidí každý jednotlivý čtenář, co tam autor nevložil úmyslně ani neúmyslně… si říkám “co tím chtěl básník říct?”…
Celý článek »
K tématu placených tréninků aneb Obrana Sokratova
Pohled na věc je dán tím, co známe. Ničím jiným. Můžeme chtít být sebevíc objektivní, každý další poznatek současné vědy a každý další závěr našeho vlastního rozumu nás ale vede k přesvědčení, že vždy vnímáme a hodnotíme subjektivně, a navíc ještě propůjčujeme výsledku výklad vlastním úhlem pohledu. Prostě si výsledek upravujeme podle svého, naprosto nevědomě, jen tím, jakým pohledem se na něj díváme. Nechci ale do Platónovy jeskyně zapadnout příliš hluboko, raději se tedy podívejme na konkrétní důvod, proč jsem napsal takový úvod – na platbu za parkurové tréninky.
Celý článek »
Dvě otázky související s parkourovými parky, na něž bych chtěl znát odpovědi
Když mi Gabriel poprvé řekl o možnosti postavit parkourový park ve spolupráci s Lappsetem, reagoval jsem negativně. Ano, jsem proti Lappsetu zaujatý. Mé antipatie jim patří už od začátku. Od toho prvního promo videa s rozviklanými překážkami z naprosto nevhodných materiálů. Nepopírám, že se mohli zlepšit. Ale jejich další vystupování (alespoň z mé zkušenosti) ve mně utvrdilo jednoznačný názor. Lappset je firma jako většina jiných – chce prostě vydělat. A jako u většiny jiných bez ohledu na cokoliv a kohokoliv. V tomto případě je ale čímkoliv parkour a kýmkoliv traceuři.
Celý článek »
Jak být opravdu komunitou, a třeba i rodinou
Viděl jsem Danovo video, v němž oslovuje parkourovou komunitu ve věci jedné nepříjemné události. A četl jsem reakce. A něco bych k tomu chtěl napsat… a bude to trochu delší.
Celý článek »
Pojednání o mládeži světové, povšechně lidské
Tato zkazka se zabývá naší generací a světem kolem nás, a samozřejmě jejich vzájemným vztahem. Také obsahuje desiluze, ale také iluze, a snad i naději… Proč? Proto…
Celý článek »