Bez lidského díla nepoznáš krás nedotčena
Na ostrově na Vltavě, na dohled od Vyšehradu (odkud, jak si vzpomínám z nějaké školní návštěvy Prahy, skočil Horymír na Šemíkovi, přičemž podle vědeckého výzkumu se pak pod skalou společně zabořili zhruba do pět metrů vysoké vrstvy bahna), jsem seděl na břehu na betonových schodech tvořících snad primitivní tribunu pro fanoušky veslování. A jak jsem tam tak seděl a pozoroval zpoza lodí vlny rozbíjející se o kameny a kořeny vynořující se nad hladinu, napadlo mě, jak je příjemné žít v takovém světě, který nám vyhovuje, a který jsme si ještě vylepšili. I když to možná bude znít úplně opačně. Ale to prý i námořníci dřív zpívali veselé písně, když bylo smutno, a naopak.
Celý článek »
Záhadná poezie tvůrčího šuplíku
Až se jednou bude někdo probírat mým šuplíkem, nejspíš vůbec nebude chápat, co čte. Protože ani já sám nejsem schopen v některých kusech najít smysl, když po sobě dělám pořádek. To je tak, když si na kus papíru napíšete poznámku s tím, že se k ní vrátíte, ovšem kontext jaksi nikde, a po čase by ten kontext už nenašel ani Sherlock Holmes. Ovšem v tomhle případě jde o poznámku, která si nezadá s dadaistickou básní. Celým názvem: Záhadná poezie tvůrčího šuplíku aneb poznámky načmárané na kus papíru aneb záhady bez kontextu.
Celý článek »
Podcast parkourového dinosaura #001
Jak jsem před nějakou dobou psal, začal jsem s nahráváním podcastů s parkourovou tématikou. Nedávno jsem k audionahrávkám přidal také videa. Zde je k poslechu a zhlédnutí první díl, PPKD #001, jehož tématem je reakce na ZOHIR 2014.
Básnička pro zamrzlé cestovatele
Pro všechny, kteří se dneska ráno nemůžou dostat na místo určení (do práce, školy, domů, nebo kamkoliv jinam, kam cestují), protože silnice, koleje, ranveje i troleje jsou pod sněhem, ledem, nebo čímkoliv jiným, jsem složil malou báseň…
Celý článek »
Parkour a móda, aneb jak jsem asi zestárl
Kdysi dávno, předávno, jsem napsal, že přístup k parkouru, a tím pádem parkour, se neustále mění, jako se mění móda. Vždy jsem měl ale pocit, že ve spojení s parkourem mluvíme o nějaké formě efektivního pohybu.
V přirovnání s módou jsem tehdy chtěl jen naznačit, že se prostě přístup k věci neustále mění, nejčastěji podle toho, jak naznačí nějaké celebrity a vůdčí osobnosti. Všichni totiž víme, že móda a rozum nejdou moc dohromady. Tak nějak jsem ale předpokládal, že v případě parkouru vždy dohromady nejvíce půjdou rozum a efektivita, rozum a účelnost, rozum a pohodlí.
Celý článek »
PPKD: Podcast Parkourového Dinosaura
Po JSZ a ČPP se pouštím do třetího pokusu o parkourový podcasting. Tentokrát jsem vše zjednodušil natolik, aby to snad už konečně vyšlo a neskončilo po třech dílech… Představuji tedy PPKD neboli Podcast parkourového dinosaura, dostupný na samostaném webu PPKD.net.
Placená samoobsluha, aneb jak se nenechat zblbnout
Docela zajímavý e-mail mi přišel, rád bych se tedy podělil o moji reakci.
Víte, že nejlepší způsob, jak vydělat, je nenápadně přesvědčit lidi, aby platili za to, co sami udělají? Výborným příkladem jsou samoobslužné pokladny, tam má ale člověk aspoň pocit, že odejde z toho příšerného obchodu rychleji (nic proti prodavačkám a prodavačům, když se usmívají, dám přednost člověku před strojem v 90 případech ze 100).
No a “absolutně nejnovějším a nejpřevratnějším nápadem” je občanské zpravodajství. Celý článek »
Neudržitelnost současnosti
Na začátek musím něco poznamenat: to, co mám teď, mi vcelku stačí. Samozřejmě, že bych mohl chtít víc, ale můj život je dobrý. Mám střechu nad hlavou, celkem slušné jídlo, relativní klid, cítím se v bezpečí, mám pár známých a pár kamarádů, a když mám náladu, můžu sednout ke stolu a pustit svoje prsty na dlouhou tvořivou pouť po klávesnici (nebo s tužkou po papíru). Mohl bych chtít víc. Ale vím, že, tady a teď, v podstatě nic víc nepotřebuji. Tolik k mojí pozici, z níž píšu, a vzhůru na hlavní téma.
Nemusíte být nijak inteligentní, abyste viděli, že svět kolem nás se mění. To se děje neustále, s naším přičiněním či bez něj. Trochu rozumu už vyžaduje, pokud chcete pochopit, jaký účinek má chování lidstva na naše prostředí. Mně věřit nemusíte, konec konců, kdo jsem, že? Pokud potřebujete autority, podívejte se na špičkové vědce. Už Carl Sagan před desítkami let mluvil o problematice fosilních paliv, a debata pokračuje doposud, pod názvem „globální změna klimatu“, nebo, novinářským žargonem, „globální oteplování.“
Abych ale nezabředl do jednoho tématu… Tento text má být trochu obecnější, šíře zaměřený na neudržitelnost současnosti, na problémy, které vidím, a jejich možná řešení. Tak trochu jako Asimovovi psychohistorici (ačkoliv by se disciplína zaměřená na matematickou analýzu lidstva a ovlivňování jeho budoucího chování a směřování měla nazývat spíše sociofuturologie) se podívám na současný stav a vizi toho, k jaké budoucnosti bychom mohli dojít.
Celý článek »
Šaškova říkanka
Už velmi dlouho se mi nestalo, že bych měl náladu a nápady na báseň, kde se rýmuje víc než jen pár náhodných slov. Tentokrát jsem začal veršovat tak nějak samovolně, odprostřed, a postupně jsem vymýšlel další různé rýmy… a nakonec jsem to všechno musel přeskládat a složit z rozházených slok jeden veršovaný příběh.
Celý článek »
Pět:třicet
Nebylo dneska ráno náhodou jaro? Něco totiž bylo cítit ve vzduchu. A tak jsem, cestou do práce, napsal tuto na první pohled veselou báseň… ne, vážně je veselá!
Celý článek »