Zkazky
Žádná Země pro chytré lidi
Kdysi dávno, když ještě západní společnost neznala celý svět, ale věděla, že kdesi za oceánem je nějaký „prázdný“ kontinent, se několik lidí rozhodlo, že toho mají dost a vydají se vytvořit nový stát, kde by mohli žít, realizovat své vize, a tak vůbec.
Dnes už známe celou naši planetu, a není moc míst, kam by bylo možné odejít, když chce člověk zmizet z civilizace a začít znovu. V podstatě to možná ani nejde. Každopádně, s trochou rozumové úvahy – nestálo by za to prostě někde začít znovu?
Mávnutí motýlích křídel: důsledky lidského jednání
Žijeme v obrovském propojeném světě. V éře, kde je mnohé na dosah, a to nejvzdálenější maximálně pár hodin cesty. A přece si to mnozí neuvědomují.
Mluví o tom politici a ekonomové, vědci a učitelé, komentátoři i autoři literatury. Mluví o globální společnosti. Ve skutečnosti je však velmi málo lidí, kteří dokáží uvažovat v globálních pojmech. Naprostá většina s tím ještě ani nezačala. A přitom je propojení světa tak velké a tak reálné už teď.
4.0: co přinese další průmyslová revoluce
Neustálý pokrok na poli výpočetních technologií, stálý nárůst automatizace výroby, distribuce i každodenních činností, nové materiály a další vývoj podle řady analytiků povedou k nové průmyslové revoluci (údajně už čtvrté, případně se používá termín „průmysl 4.0“). Největší podíl na tom budou mít pravděpodobně výpočetní technologie a to, co označujeme za specializovanou AI, a později jeden z velkých snů dneška, AI obecná, to vše vždy ve spojení s automatizací… v podstatě všeho.
Pokud pomineme možnost vzbouření strojů (s tím se obraťte jinam, například k různým dílům sci-fi autorů), co od takové průmyslové revoluce můžeme čekat?
Postup proti teroru
Postup proti teroru aneb Kdo má odpovědnost za obranu společnosti
Naše médii poblázněná společnost, nebo aspoň některé její části, se zdá propadat panice. Zatím ve Francii, v Paříži, aspoň podle mých informací, strach nevládne. Místní obyvatelé nejsou ochotní podlehnout tlaku teroru, a i když zde platí stav nouze, život se pomalu vrací do normálních kolejí. Důkazem je i nové prohlášení prezidenta Francie, v němž se jasně vyjadřuje pro příjem současné vlny uprchlíků, čímž navazuje na dlouholetou tradici Francie stavět se k přistěhovalcům pozitivně. A to je dobře.
Není však nijak zvláštní, že lidé mají strach. Strach je přirozený. A nakonec je i užitečný, pokud ho umíme vyhodnotit a rozvážně, s rozumem, na něj reagovat. Tato úvaha, vyplývající z rozumové analýzy strachu, je založená na mých zkušenostech a názorech expertů a absolventů oboru SEBS FSpS Masarykovy univerzity. Samozřejmě je to úvaha částečně idealistická, která věří ve fungování systému, ale přesto, alespoň se pokouší hledat řešení, které zakládá na rozumu, nikoliv na panice.
Informace ke hvězdám
Poslední dobou jsem několikrát od uznávaných vědců zaslechl, že s ohledem na nové poznatky o planetárních systémech ve vesmíru je docela dobře možná skutečnost, že jsme zatím ve vesmíru nenašli žádný inteligentní život, protože MY jsme ten první inteligentní život, který se stihl vyvinout. Všechny ostatní civilizace vesmíru tedy možná přijdou až po nás. No není to zábavné? Představte si všechny ty sci-fi filmy, hry a knihy, kde hrdinové objeví pozůstatky prastaré prvotní vesmírné civilizace. Co kdyby to nebyli lidé objevující mimozemšťany? Ne. Ti hrdinové jsou nějací mimozemšťani daleko v budoucnosti, a ta prastará civilizace, to jsme my…
Ale protože lidstvo čelí kvůli technologii celé řadě problémů (nebo teprve bude), přemýšlel jsem o jiných možnostech formování a osidlování vesmíru. Protože… co když se nikdy nedostaneme přes tu magickou hranici a nestaneme se vesmírnou rasou..?
Čas na éru kritického myšlení
„Víte co je smutné? Že internet, který měl sloužit k svobodnému šíření informací a taky k němu vlastně slouží se ale bohužel stal nástrojem pro šíření neověřených dezinformací! Protože lidi jsou prostě dementní tupé stádo ovcí, které sdílí dvěma kliknutími pičoviny bez toho aniž by si je jakkoliv a kdekoliv ověřily a přispívají tak k šíření tohoto dezinformačního moru.“
Marek Kaňok, kterého možná někteří prehistoričtí čeští traceuři (jako třeba já) znají také pod přezdívkou Raven, vyjádřil těmito prostými slovy skutečnost, ke které se vyjadřuji už poměrně dlouho, na kterou jsem několikrát reagoval, ale kterou jsem, aspoň myslím, ještě ani jednou nevyzval na souboj v samostatném článku. Ale právě Ravenův příspěvek na Facebooku vyvolal diskuzi, z níž vzešla celá řada názorů včetně těch mých, z nichž hodlám v tomto textu čerpat.
Placená samoobsluha, aneb jak se nenechat zblbnout
Docela zajímavý e-mail mi přišel, rád bych se tedy podělil o moji reakci.
Víte, že nejlepší způsob, jak vydělat, je nenápadně přesvědčit lidi, aby platili za to, co sami udělají? Výborným příkladem jsou samoobslužné pokladny, tam má ale člověk aspoň pocit, že odejde z toho příšerného obchodu rychleji (nic proti prodavačkám a prodavačům, když se usmívají, dám přednost člověku před strojem v 90 případech ze 100).
No a “absolutně nejnovějším a nejpřevratnějším nápadem” je občanské zpravodajství. Celý článek »
Neudržitelnost současnosti
Na začátek musím něco poznamenat: to, co mám teď, mi vcelku stačí. Samozřejmě, že bych mohl chtít víc, ale můj život je dobrý. Mám střechu nad hlavou, celkem slušné jídlo, relativní klid, cítím se v bezpečí, mám pár známých a pár kamarádů, a když mám náladu, můžu sednout ke stolu a pustit svoje prsty na dlouhou tvořivou pouť po klávesnici (nebo s tužkou po papíru). Mohl bych chtít víc. Ale vím, že, tady a teď, v podstatě nic víc nepotřebuji. Tolik k mojí pozici, z níž píšu, a vzhůru na hlavní téma.
Nemusíte být nijak inteligentní, abyste viděli, že svět kolem nás se mění. To se děje neustále, s naším přičiněním či bez něj. Trochu rozumu už vyžaduje, pokud chcete pochopit, jaký účinek má chování lidstva na naše prostředí. Mně věřit nemusíte, konec konců, kdo jsem, že? Pokud potřebujete autority, podívejte se na špičkové vědce. Už Carl Sagan před desítkami let mluvil o problematice fosilních paliv, a debata pokračuje doposud, pod názvem „globální změna klimatu“, nebo, novinářským žargonem, „globální oteplování.“
Abych ale nezabředl do jednoho tématu… Tento text má být trochu obecnější, šíře zaměřený na neudržitelnost současnosti, na problémy, které vidím, a jejich možná řešení. Tak trochu jako Asimovovi psychohistorici (ačkoliv by se disciplína zaměřená na matematickou analýzu lidstva a ovlivňování jeho budoucího chování a směřování měla nazývat spíše sociofuturologie) se podívám na současný stav a vizi toho, k jaké budoucnosti bychom mohli dojít.
Celý článek »
Pojednání o mládeži světové, povšechně lidské
Tato zkazka se zabývá naší generací a světem kolem nás, a samozřejmě jejich vzájemným vztahem. Také obsahuje desiluze, ale také iluze, a snad i naději… Proč? Proto…
Celý článek »
Bolest a budoucnost
Tato první zkazka z, jak doufám, v budoucnu početnějšího, ačkoliv nepravidelného, seriálu, je zařazená do již existujícího oddílu Zkazky, ustupuje však z původních zkazek ze života studenta a vydává se do života člověka. Jistě, stále jsem ještě student, škola však už zdaleka není jediná náplň mého času. Je jí například práce. Manuální práci mám rád, protože při ní můžu přemýšlet, a tak mi chybí jen jedno – aby mé myšlenky někdo zapisoval. Některé z nich si ale i po hodinách v práci doma vybavím a hodím je do počítače. Tato je první z řady dalších, jak doufám. Zkazka o zranění a bolesti a o zamýšlení se nad budoucností (lidstva).
Celý článek »